Nejstarší místa, kde se tradičně vyráběla vína byla na jihovýchodě Evropy a v oblasti Arménie a Gruzie. Právě v Arménii byly objeveny první stopy výroby vína včetně lisů a nádob pocházejících přibližně z doby 6000 let př.n.l.
Tisíce let rozvíjející se tradice nechala vzniknout různým odrůdám hroznů a postupně se objevily dnes známé hlavní kategorie vína: červené, bílé, růžové a šumivé. Novodobá historie vína objevila pro víno postupně lokality jako Itálie, Francie, Španělsko, Chile, Kalifornie nebo Austrálie. Špičková vína tak dnes vznikají po celém světě, kde vínu přeje ta správná kombinace klimatu.
Řecko a víno
Výroba vína byla důležitou součástí života a kultury již ve starém Řecku. Právě tam se lze dopátrat první masové popularizace tohoto nápoje. V té době se víno používalo nejen jako nápoj, ale také jako součást obřadů, bohoslužeb a obchodu.
Již tehdy se pěstovaly hrozny na vinicích, následně byly sklizeny a rozdrceny (tradičně bosýma nohama), aby se získala šťáva ale nerozdrtila se jádra, kvůli kterým by šťáva zhořkla. Díky cukru obsaženého v hroznech se odstartovala fermentace... Tedy vlastně ne - cukr samotný pro fermentaci nestačí. Dnes se speciálně šlechtěné kvasinky do šťávy z hroznů přidávají. Ve starověku byl proces fermentace odstartován kvasinkami vzniklými ze zbylých slupek, ale možná také poměrně nehygienicky z bosých nohou, lisujících hrozny.
Výsledný produkt se každopádně naléval do keramických nádob a ukládal se do sklepů k dalšímu zrání. Řecké víno bylo často aromatizováno pomocí koření, jako je šafrán, a bylo také často mícháno s vodou, aby se snížila jeho silná alkoholická povaha. Ve starověkém Řecku bylo víno důležitým obchodním artiklem a bylo exportováno do okolních zemí. Víno také hrálo důležitou roli v mýtických a náboženských obřadech, jako je například oslava boha vína Bacchuse, který byl uctíván jako patron vína a plodnosti.
V té době byly také vytvářeny první vinařské zákony a tradice, které stanovovaly pravidla pro výrobu a značení vína. Tyto zákony a tradice se staly stavebním kamenem a inspirací pro další generace řeckých vinařů a byly postupně přejímány dalšími vinařskými oblastmi po celém světě.
Bylo dříve víno červené nebo bílé?
Nejstarší známé zmínky o výrobě vína poukazují na víno červené z modrých hroznů jako první vyráběné víno. Nejstarším známým kultivarem hroznového vína je ale Muscat de Alexandria, což jsou hrozny bílé. Není tedy stoprocentně známo, které z vín přišlo dříve. Bílé víno bylo obecně vyráběno až později, kdy byl proces výroby upraven tak, aby se odstranily všechny slupky, příměsy i nečistoty, čímž se získalo celkově světlejší víno.
Do války s vínem
Vojáci během historie používali víno často na frontě jako nápoj. Bylo často jedním z mála bezpečných zdrojů tekutin, který byl k dispozici a také mělo několik dalších výhod, jako je například dezinfekce ran nebo intoxikace sloužila jako úleva od bolesti. Víno bylo také často používáno jako prostředek pro uklidnění a podporu odvahy vojáků před bojem.
Víno jako znak postavení ve společnosti
Víno se stalo také symbolem vysokého postavení a bohatství v aristokracii. Bylo považováno za drahocenný artikl, který byl k dispozici pouze pro ty s nejvyšším společenským a ekonomickým postavením.
Pro aristokracii byla vína velmi pečlivě vybírána a uchovávána, často ve speciálních sklepech. Vína byla často značena a označována jako součást rodových tradic a byla považována za součást rodinného majetku.
Vysoké vrstvy aristokracie také rozvinuly nové metody, rituály nebo zvyky spojené s výrobou i pitím vína, jako míchání odrůd nebo speciální sklenice, které byly používány pouze pro víno.V dnešní době mnoho tradic a rituálů spojených s vínem v aristokracii přetrvává a víno stále zůstává symbolem luxusu a výjimečnosti pro mnoho lidí po celém světě.
Víno současnosti
V průběhu 20. století došlo k rozvoji vědy a technologie v oboru vinařství, což vedlo k výraznému zlepšení kvality a uniformity vína. Tato zlepšení vedla k rozvoji nových vinic, které se specializují na produkci nových odrůd nebo také stylů vína (např. biodynamická vína).
Koncem 20. století došlo k rozvoji konceptu "terroir", který se zaměřuje na vliv geologických, klimatických a kulturních faktorů na charakter a chuť vína. Tento koncept vedl k rozvoji "regionálního vinařství", kdy se vinaři snaží využít specifických charakteristik svých terroir a produkovat vína, která vystihují unikátní charakter daného regionu.
Víno se drží mezi nejpopulárnějšími nápoji na světě a vyrábí se po celém světě, čímž vzniká rozsáhlý trh v řádech desítek miliard dolarů. Moderní víno využívá jak znalosti získané tisíci lety tradice, tak moderní vědy. Můžeme tak ochutnat jak vína, která vychází z naprosté přirozenosti a odrážejí lokální charakter, tak vína, která díky technologii cílí nekompromisní kvalitu, třebaže si pomáhají tu a tam trochou chemie.
